Poruchy osobnosti
Ve zkratce
- Podklady se týkají hlavně hraniční poruchy osobnosti; účinek vztahujte ke konkrétním potížím a podobě léčby.
- DBT má oporu pro omezení sebepoškozování a sebevražedného jednání u žen s hraniční poruchou osobnosti, ne pro převahu ve všech obtížích.
- Nová data z KBT úzkosti a deprese naznačují, že samotná diagnóza poruchy osobnosti nemusí znamenat horší výsledek.
Na čem přehled stojí
Co platí
z klasik a zavedených studií-
Výsledky léčby poruch osobnosti je třeba vztahovat ke konkrétní diagnóze a podobě léčby, nikoli k názvu terapeutického směru. Přehled psychodynamické terapie nachází největší oporu pro její relativně dlouhodobou podobu u některých poruch osobnosti, zejména hraniční, nikoli však pro obecnou převahu nad jinými léčbami. Dostupný úryvek metaanalýzy dlouhodobé psychodynamické terapie neobsahuje výsledky, a nemůže proto doložit její převahu nad kratší léčbou. (Fonagy, 2015; Leichsenring, 2008)
-
U žen s hraniční poruchou osobnosti a opakovaným sebepoškozováním vedla dialektická behaviorální terapie oproti běžné péči k menšímu sebepoškozování a častějšímu setrvání v léčbě. Rozdíl v depresi, beznaději ani sebevražedných myšlenkách se neprokázal. Další studie náhodně rozdělila ženy s nedávným sebevražedným jednáním nebo sebepoškozováním mezi DBT a psychoterapii vedenou zkušenými odborníky. U DBT bylo méně pokusů o sebevraždu, předčasných ukončení léčby i psychiatrických hospitalizací. To podporuje DBT pro tyto cíle a tuto skupinu, nikoli její převahu nad každou jinou terapií. (Linehan, 1991; Linehan a kol., 2006)
-
Při srovnání dlouhodobé ambulantní léčby hraniční poruchy osobnosti byli klienti náhodně rozděleni do terapie zaměřené na schémata nebo na přenos. V obou se zlepšovali. U terapie zaměřené na schémata se více zmírnily příznaky a klienti častěji zůstávali v léčbě. Po zohlednění předčasných ukončení však mohl být rozdíl v uzdravení podle kritéria studie dán náhodou. Jde o jediné srovnání bez skupiny neléčených klientů; splnění kritéria neznamenalo nutně úplné ani trvalé zotavení. (Giesen-Bloo a kol., 2006)
-
Malá studie náhodně rozdělila klienty s hraniční poruchou osobnosti mezi standardní psychiatrickou péči a psychoanalyticky orientovanou částečnou hospitalizaci s individuální a skupinovou terapií. Tento program vedl k menšímu sebepoškozování, méně sebevražedným činům a dnům v nemocnici i lepšímu sociálnímu fungování. Zlepšení se objevovalo po šesti měsících a pokračovalo do konce léčby. Výsledek se týká celého konkrétního programu, nikoli prokázaného účinku jeho jednotlivých složek nebo přetrvávání změny po léčbě. (Bateman a kol., 1999)
Co je nového
výzkum z let 2025 a 2026-
upřesňuje přidáno 27. 10.
Nová data z italského pracoviště doplňují pohled na volbu léčby. U klientů v KBT pro úzkost či depresi samotná porucha osobnosti neukazovala na lepší či horší výsledek, pokud se zohlednila počáteční závažnost potíží, počet sezení a předčasné ukončení. Klienti s touto diagnózou přitom začínali s těžšími potížemi a méně často dosahovali uzdravení. Pokud léčbu ukončili předčasně až v její pozdější fázi, zvládali běžný život hůře než klienti bez této diagnózy. Jde o zjištění z jedné služby, dostupné jen v abstraktu bez popsané randomizace či kontrolní skupiny, nikoli o důkaz léčby samotné poruchy osobnosti pomocí KBT. (Caselli a kol., 2026)
Týká se: Výsledky léčby poruch osobnosti je třeba vztahovat ke konkrétní diagnóze a podobě léčby, nikoli k názvu…
Co zatím nevíme
- Pro jiné poruchy osobnosti než hraniční poskytují tyto podklady málo konkrétních závěrů.
- Studie DBT zde neukazují, zda stejné výsledky platí u mužů a v dalších prostředích.
- Není určeno, které složky programů přinášejí změnu ani jakou roli má samotná délka léčby.
- Nová data neurčují, jaký podíl zlepšení způsobila KBT; dlouhodobé přetrvávání změn po léčbě zůstává u části programů neověřené.
Co to znamená pro praxi
- Domluvte s klientem konkrétní cíle léčby a sledujte odděleně příznaky, fungování v běžném životě a setrvání v terapii.
- U klientek s hraniční poruchou osobnosti a opakovaným sebepoškozováním nebo sebevražedným jednáním zvažujte DBT; nepřenášejte očekávaný přínos pro toto chování automaticky na depresi či beznaděj.
- Při nabídce terapie zaměřené na schémata nebo na přenos vysvětlete dlouhodobou a intenzivní podobu zkoumané léčby a neslibujte úplné zotavení ani jistou převahu jednoho přístupu.
- U klientů léčených pro úzkost či depresi neodmítejte KBT jen kvůli souběžné poruše osobnosti; posuzujte vstupní závažnost a průběžnou změnu.
- Pokud klient s poruchou osobnosti zvažuje předčasné ukončení KBT pro úzkost či depresi, cíleně se ptejte, jak zvládá běžný život. Ptejte se i tehdy, když už léčba trvá delší dobu.
Studie k tématu
DBT vs. expertní terapie u sebevražedného chování a hraniční poruchy osobnosti
Dialektická behaviorální terapie (DBT) snižovala u žen s hraniční poruchou osobnosti počet pokusů o sebevraždu.
Ambulantní psychoterapie pro hraniční poruchu osobnosti
Studie porovnala dvě dlouhodobé ambulantní terapie u lidí s hraniční poruchou osobnosti. Obě terapie pomohly.
KBT u chronicky parasuicidálních pacientek s hraniční poruchou osobnosti
Dialektická behaviorální terapie snížila počet epizod sebepoškození u žen s hraniční poruchou osobnosti.
Účinnost částečné hospitalizace u hraniční poruchy osobnosti
Částečná hospitalizace snížila u pacientů s hraniční poruchou osobnosti sebepoškozování a počet dní strávených v nemocnici.
Účinnost psychodynamických psychoterapií: aktualizace
Přehled z roku 2015 shrnuje studie a metaanalýzy o účinnosti psychodynamické psychoterapie. Nejsilnější důkazy se týkají dlouhodobé léčby některých poruch osobnosti.
Účinnost dlouhodobé psychodynamické psychoterapie
Některé studie naznačují, že dlouhodobá psychodynamická psychoterapie může pomoci lidem s komplexními duševními poruchami.
„Zdá se, že hádají“: lidé s poruchou osobnosti o předepisování léků
Lidé s diagnózou poruchy osobnosti často doufají, že jim léky přinesou klid od emoční nestability. Když léky nepomohly, hledali chybu v sobě, ne v léčbě.
Práce s problematickým protipřenosem: vyprávění zkušených terapeutů
Studie se ptala třinácti zkušených psychodynamických terapeutů, jak u sebe poznají problematický protipřenos.
„Musím to udělat sama“: klienti s poruchou osobnosti ve skupině soucitu
Studie se ptala, jak lidé s poruchou osobnosti prožívali skupinový program se soucitem a pozitivní psychologií.
KBT u úzkosti a deprese: záleží na poruše osobnosti?
Během KBT v běžné praxi dosáhla zhruba polovina pacientů spolehlivého a klinicky významného zlepšení. Týkalo se to lidí s úzkostí, depresí nebo obojím.
Destilo je vzdělávací nástroj. Neslouží jako zdravotní doporučení a nenahrazuje klinickou supervizi.