„Musím to udělat sama“: klienti s poruchou osobnosti ve skupině soucitu

Franken a kol., 2026
Kvalitativní výzkum

Co vám tenhle typ studie řekne

Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Nový výzkum

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum ← tahle studie
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Studie se ptala, jak lidé s poruchou osobnosti prožívali skupinový program se soucitem a pozitivní psychologií. Účastníci popsali větší laskavost k sobě, jasnější emoce a silnější pocit, že věci berou do vlastních rukou. Studie nesledovala, zda program zmírňuje příznaky.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Autoři vycházejí z předpokladu, že léčba má podporovat i duševní pohodu, ne jen ubírat obtíže. Zkoumaný program spojuje soucit se sebou s pozitivní psychologií. Soucit se sebou znamená laskavý a neodsuzující postoj k vlastnímu prožívání. Pozitivní psychologie pracuje se silnými stránkami a s tím, co člověku dává smysl. U jiných skupin klientů měl program slibné výsledky. O tom, jak ho prožívají lidé s poruchou osobnosti, se ale vědělo málo. Účastníci dostávali program v době, kdy čekali na specializovanou léčbu své poruchy.

Co studie zjistila

Výzkumníci vedli rozhovory se 16 lidmi, částečně podle předem daných okruhů. Dvanáct lidí program dokončilo, čtyři ne. Odpovědi roztřídili a hledali v nich společná témata. Lidé do programu vstupovali s přáním obnovit každodenní fungování, rovnováhu a kontrolu nad sebou. Popisovali řadu přínosů: pozitivnější pohled na věci, větší všímavost k vlastním emocím a více laskavosti k sobě. Mluvili také o silnějším pocitu, že mohou sami něco změnit a že podobné těžkosti prožívají i ostatní. Zmiňovali lepší rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem a nižší stres. Jeden účastník to shrnul slovy, že si uvědomil, že to musí udělat sám. Jako to, co jim pomáhalo, popsali spojení ve skupině a zaměření na silné stránky. Dále učení vlastním prožitkem, přijetí a soucit se sebou. Zmiňovali emoční hloubku bez tlaku a bezpečí, které vytvářela přítomnost terapeuta. Co úspěch brzdilo nebo usnadňovalo: připravenost ke změně, načasování, motivace, složení skupiny, důvěra, odolnost a kognitivní zdroje. Studie má zásadní omezení. Jde o kvalitativní rozhovory se 16 účastníky a jejich subjektivně vnímané přínosy, nikoli o důkaz účinnosti programu. Výpovědi jsou vlastní hodnocení účastníků, ne nezávislé pozorování. Čtyři lidé program nedokončili, takže jejich pohled je zastoupen méně. Ze studie není jasné, zda program skutečně zmírňuje příznaky poruchy osobnosti.

Co to znamená

Pro vaši práci je užitečné to, co účastníci označili za nosné. Bezpečí od terapeuta, hloubka bez tlaku a pozornost věnovaná silným stránkám se dají použít v jakémkoli přístupu. Autoři doporučují chápat program jako doplněk k zavedené léčbě poruch osobnosti, ne jako její náhradu. To je jejich úsudek, ne výsledek studie. Studie neporovnávala program s jinou léčbou ani s čekací listinou. Neříká tedy, zda je lepší než běžná péče.

Co nepřeceňovat

Že tento program zlepšuje příznaky poruchy osobnosti. Studie zkoumala zkušenosti 16 lidí; jejich výpovědi nejsou důkazem, že program příznaky zmírňuje. Jeden soubor rozhovorů není důvod měnit zaběhnutý postup ani přesouvat klienty do skupinového programu.

Zdroje

  • Katinka Franken, Gerben J. Westerhof, Peter M. ten Klooster, Ernst T. Bohlmeijer (2026). ‘I Realised I Have to Do It Myself’: Experiences of Clients With Personality Disorders in a Compassion‐Based Positive Psychology Group Intervention. Counselling and Psychotherapy Research. https://doi.org/10.1002/capr.70243

Témata

emoční regulace · poruchy osobnosti · skupinová terapie

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.