Účinnost částečné hospitalizace u hraniční poruchy osobnosti

Bateman a kol., 1999
RCT

Co vám tenhle typ studie řekne

RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Částečná hospitalizace snížila u pacientů s hraniční poruchou osobnosti sebepoškozování a počet dní strávených v nemocnici. Zlepšení se objevilo po šesti měsících a trvalo do konce léčby v 18. měsíci. Studie ale zahrnula jen 38 pacientů, proto je potřeba výsledky ověřit na větším vzorku.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Autoři zkoumali, zda může pacientům s hraniční poruchou osobnosti pomoci psychoanalyticky orientovaná částečná hospitalizace místo standardní psychiatrické péče. Částečná hospitalizace v této studii byla psychoanalyticky orientovaná. Zahrnovala individuální a skupinovou psychoterapii a léčba trvala nejvýše 18 měsíců. Srovnávanou podmínkou byla standardní psychiatrická péče.

Co studie zjistila

Šlo o randomizovanou kontrolovanou studii, tedy nejspolehlivější typ studie pro srovnání dvou léčeb. Třicet osm pacientů s diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. První skupina absolvovala částečnou hospitalizaci, druhá dostávala standardní psychiatrickou péči. Autoři sledovali počet pokusů o sebevraždu a sebepoškození. Dále počet a délku hospitalizací, užívání léků a míru deprese, úzkosti a potíží ve vztazích. Výsledky ukázaly statisticky významné zlepšení ve všech sledovaných ukazatelích u skupiny s částečnou hospitalizací. Kontrolní skupina se za stejné období změnila jen málo, nebo se její stav zhoršil. Zlepšení depresivních příznaků, méně sebevražedných a sebepoškozujících činů a méně dní v nemocnici se objevilo po šesti měsících. Pokračovalo až do konce léčby v 18. měsíci. Zlepšila se také sociální a mezilidská funkce pacientů.

Co to znamená

Podle autorů je psychoanalyticky orientovaná částečná hospitalizace účinnější než standardní psychiatrická péče. Mohla by být alternativou k lůžkové léčbě. Ze studie však není jasné, které části programu za zlepšením stojí. Nelze určit, zda rozhoduje psychoanalytický přístup, skupinový formát, nebo častý kontakt s týmem. Studie také nesleduje, zda zlepšení vydrží po ukončení léčby. Velkým omezením je malý vzorek. Třicet osm pacientů je málo na spolehlivé závěry o účinnosti. Šlo o jeden specifický program. Autoři sami uvádějí, že je potřeba studii zopakovat s většími skupinami. Pro praxi to znamená, že částečná hospitalizace je slibná, ale není prokázaná plošně. Studie byla publikována v roce 1999; současná praxe by měla zohlednit i novější důkazy.

Co nepřeceňovat

Studie měla jen 38 pacientů a zkoumala jeden konkrétní psychoanalytický program. Nemůžete z ní odvodit, že funguje každý denní program. Ze studie není jasné, která složka léčby zlepšení způsobila. Není ani jasné, zda zlepšení vydrží po ukončení léčby. Neslibujte klientovi konkrétní výsledek. U akutní sebevražedné krize zůstává nemocniční péče namístě. Výsledky pocházejí z roku 1999 a od té doby je třeba je srovnávat s novějšími studiemi.

Zdroje

  • Bateman, Anthony, Fonagy, Peter (1999). Effectiveness of Partial Hospitalization in the Treatment of Borderline Personality Disorder: A Randomized Controlled Trial. American Journal of Psychiatry. https://doi.org/10.1176/ajp.156.10.1563

Témata

plánování léčby · poruchy osobnosti · suicidalita a riziko

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.