KBT u chronicky parasuicidálních pacientek s hraniční poruchou osobnosti

Linehan, 1991
RCT

Co vám tenhle typ studie řekne

RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Dialektická behaviorální terapie snížila počet epizod sebepoškození u žen s hraniční poruchou osobnosti. Terapie trvala jeden rok a porovnávala se s běžnou péčí v komunitě. Na depresi a beznaděj se rozdíl mezi skupinami neprokázal.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Chronické parasuicidální chování znamená opakované sebepoškozování. Studie se zaměřila na ženy s hraniční poruchou osobnosti, které se sebepoškozovaly opakovaně. Hodnocenou léčbou byla dialektická behaviorální terapie, tedy kognitivně-behaviorální terapie. Kontrolní podmínkou byla běžná péče v komunitě. Její konkrétní složky dostupný abstrakt nepopisuje, proto o nich nelze nic tvrdit.

Co studie zjistila

O tom, která žena dostane DBT a která běžnou péči, rozhodla náhoda. Do studie byly zařazeny ženy s hraniční poruchou osobnosti, které se sebepoškozovaly opakovaně. Dostávaly buď DBT, nebo běžnou péči v komunitě. Složení běžné péče abstrakt nepopisuje. Léčba trvala jeden rok. Hodnocení probíhalo každé čtyři měsíce. Ve většině hodnocení a za celý rok měly ženy v DBT méně epizod sebepoškození. Jejich sebepoškození bylo také lékařsky méně závažné. Častěji zůstávaly v individuální terapii. Měly méně dní strávených na psychiatrickém lůžku. U deprese, beznaděje, suicidálních myšlenek a důvodů pro život se skupiny nelišily. Skóre u všech čtyř ukazatelů se ale během roku v obou skupinách snižovalo. Rozdíl mezi skupinami v těchto ukazatelích se tedy neprokázal.

Co to znamená

Pro praxi to znamená, že u žen s hraniční poruchou osobnosti a opakovaným sebepoškozováním má smysl zvažovat DBT. Počítejte ale s tím, že prokázaný účinek se týkal hlavně chování, ne nálady. Studie neporovnávala DBT s jiným konkrétním terapeutickým programem. Nelze proto tvrdit, že DBT je lepší než jiný přístup. Šlo o jednu studii z roku 1991. Ze studie není jasné, které složky programu účinek způsobily. Může jít o samotné techniky, ale i o jiné společné faktory léčby. Nevíme také, zda výsledek platí pro muže nebo pro jiné prostředí. Při nabídce DBT počítejte s dlouhodobou prací; hodnocená léčba trvala jeden rok. Sledujte počet epizod sebepoškození a počet dní na psychiatrickém lůžku. Tyto ukazatele se ve studii mezi skupinami lišily. U deprese a beznaděje se rozdíl mezi skupinami neprokázal, i když skóre během roku klesalo v obou skupinách.

Co nepřeceňovat

Netvrďte, že DBT je lepší než jiná aktivní terapie. Studie ji porovnávala jen s běžnou péčí. Neslibujte výrazný úbytek deprese nebo beznaděje. Rozdíl mezi skupinami v těchto ukazatelích nebyl. Nepředpokládejte, že výsledek platí pro muže nebo pro jiné prostředí. Studie pochází z roku 1991 a účastnily se jí jen ženy. Z dostupného abstraktu nelze určit, které složky léčby přispěly k výsledku; frekvenci kontaktu ani složení běžné péče nepopisuje. Neopírejte se o tento jediný zdroj bez dalšího ověření.

Zdroje

Témata

DBT · emoční regulace · poruchy osobnosti

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.