Práce s problematickým protipřenosem: vyprávění zkušených terapeutů

Serna-Galindo a kol., 2026
Kvalitativní výzkum

Co vám tenhle typ studie řekne

Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Nový výzkum

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum ← tahle studie
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Studie se ptala třinácti zkušených psychodynamických terapeutů, jak u sebe poznají problematický protipřenos. Terapeuti popisovali hlavně nenápadné posuny v emocích, v těle, v pozornosti a v postoji ke klientovi. Když si těchto posunů nevšimli, přešly podle nich v jednání, které vztah zatížilo. Když je probrali na supervizi, staly se z nich užitečné vodítko.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Protipřenos jsou pocity a reakce, které v terapeutovi vyvolává klient a vztah s ním. U lidí s těžkou poruchou osobnosti bývá práce s nimi emocionálně náročná a dlouhá. Psychoanalytická teorie o protipřenosu hodně napsala. Méně se ale ví, jak sami terapeuti popisují, kdy si ho všimnou a co jim pomůže ho zpracovat. Autoři proto oslovili třináct zkušených psychodynamických terapeutů, kteří dlouhodobě pracují s lidmi s poruchou osobnosti. Terapeuti v dotazníku odpovídali vlastními slovy. Autoři odpovědi třídili podle předem daných témat. Šlo o kvalitativní studii, tedy o rozbor vyprávění, ne o měření výsledků léčby. Shrnutí neuvádí, jak dlouho terapeuti s klienty pracovali ani kolika klientů se jejich vyprávění týkalo.

Co studie zjistila

Podle autorů se problematický protipřenos neobjevuje naráz. Rozvíjí se postupně a ohlašuje se drobnými změnami. Terapeuti popisovali posuny v tom, co cítí a co vnímají v těle. Všímali si také, kam se jim stáčí pozornost a jak mění postoj ke klientovi. Když tyto signály zůstanou nepovšimnuté, mohou podle autorů vyústit v jednání (enactment). Terapeut pak udělá něco, co vztah zatíží. Když je ale zaznamená a promyslí, nejčastěji na supervizi, mohou se z nich stát užitečné nástroje a zdroj profesního růstu. Autoři mluví také o určitých schopnostech terapeuta, které jsou k tomu potřeba. Dostupné shrnutí je ale nejmenuje. Závěry jsou formulované opatrně („může“, „mohou“). Vycházejí z vyprávění terapeutů, ne z pozorování sezení.

Co to znamená

Studie nabízí popisný jazyk pro něco, co terapeuti zažívají, ale málokdy pojmenují. Pro praxi je užitečné, že posuny v emocích, v těle, v pozornosti a v postoji jsou popsané jako rané signály. Autoři doporučují věnovat pozornost emoční náročnosti této práce a zařadit ji do výcviku terapeutů. To je jejich doporučení, ne zjištění studie. Studie neměřila, zda si všímání těchto signálů zlepšuje výsledky léčby. Nemůže říct, které kapacity jsou rozhodující, ani zda pomáhá supervize. Nezachycuje pohled klientů. Účastníků bylo třináct, všichni byli zkušení a psychodynamicky orientovaní. O začínajících terapeutech ani o jiných přístupech tedy nic neříká. Jeden kvalitativní rozbor není důvod měnit způsob práce.

Co nepřeceňovat

Že si všímání těchto signálů samo zlepší výsledky léčby — studie to neměřila. Že popsané posuny platí pro každého terapeuta a každý přístup: mluvilo třináct zkušených psychodynamických terapeutů o své vlastní práci. Ani to, že jeden rozbor vyprávění terapeutů je důvod měnit způsob práce.

Zdroje

  • Juandiego Emiliano Serna-Galindo, Alejandro López Tello (2026). Working through problematic countertransference: Senior clinicians' narratives from long‐term treatment of severe personality pathology. British Journal of Psychotherapy. https://doi.org/10.1111/bjp.70054

Témata

poruchy osobnosti · psychodynamická terapie · ruptura a oprava

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.