Je to složité: kognitivní změna a změna symptomů v kognitivní terapii deprese
Klasika
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika ← tahle studie
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Tento přehled zkoumá, jak spolu v kognitivní terapii deprese souvisí tři věci. Jde o kognitivní postupy, změnu myšlení a změnu depresivních symptomů. Autoři prošli mnoho studií a porovnali jejich výsledky. Hlavní zjištění je opatrné. Změna myšlení se zlepšením deprese souvisí. Většina studií ale nedokáže určit, co bylo příčinou a co následkem. Přehled není systematický přehled ani metaanalýza. Jde o odbornou úvahu nad dosavadní literaturou.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
Kognitivní terapie patří k nejlépe prozkoumaným psychoterapiím deprese. Její teorie říká, že změna zkresleného myšlení vede ke zlepšení nálady. Ověřit to je ale metodicky obtížné. Aby studie prokázala příčinnost, musí změřit změnu myšlení dříve než změnu symptomů. Jen málo studií to udělalo správně. Hundt a kol. (2013) prošli 22 studií. Jen ve dvou z nich našli statistický test toho, zda léčba působí prostřednictvím změny myšlení. Většina studií měřila myšlení a symptomy ve stejnou dobu. Pak nelze vyloučit opačný směr. Myšlení se mohlo zlepšit až díky zlepšení nálady. Ani složité statistické modely tento problém neřeší. Pokud je pořadí měření špatné, příčinnost neprokážou. Autoři sestavili přehled možných vysvětlení. Každé z nich spojuje čtyři vztahy mezi postupy, myšlením a symptomy.
Co studie zjistila
Autoři našli mnoho důkazů o vzájemném vztahu. Změna myšlení souvisí se změnou symptomů napříč psychoterapiemi. Oei a Free (1995) shrnuli studie z různých přístupů. Zlepšení myšlení souviselo se zlepšením symptomů u kognitivní terapie i u jiných psychoterapií. U léčby antidepresivy byla souvislost slabá a nedala se odlišit od náhody. Několik studií naznačuje, že změna myšlení předpovídá pozdější zlepšení. DeRubeis a kol. (1990) to ukázali u kognitivní terapie, ale ne u medikace. Kuyken a kol. (2010) našli podobný výsledek u prevence relapsu. Tyto studie ale patří k menšině. Jiné práce ukazují, že myšlení se mění i při behaviorální aktivaci nebo expozici. Podle autorů to kognitivní teorii nevyvrací. Pokud je změna myšlení mechanismem, měla by nastat bez ohledu na postup. Smits a kol. (2006) ukázali, že různé typy myšlení se chovají různě. Jedno očekávání předcházelo zlepšení, jiné ho následovalo. Přehled cituje také jednu metaanalýzu. Bell a kol. (2013) zjistili, že kombinované programy přinášely klientům na konci léčby velmi malé zlepšení navíc (d = 0,14). Při pozdějším sledování byl tento přínos malý (d = 0,28). Autoři upozorňují, že chybí důkazy pro jiné, nekognitivní mechanismy. Neexistují ale přesvědčivé důkazy, že kognitivní změna mechanismem není.
Co to znamená
Pro praxi to znamená několik věcí. Sledujte u klientů změny v myšlení, ale ne jako jediné vysvětlení. Změna myšlení se objevuje i při práci s chováním nebo emocemi. Nepředpokládejte, že změnu spouštějí jen kognitivní techniky. Pokud se myšlení změní dříve než nálada, je to slibný signál. Opačné pořadí ale nic nevyvrací. Kognitivní terapie zůstává dobře podloženou volbou pro depresi. Otázka zní, jak přesně funguje, ne zda funguje. Výzkum má řadu omezení. Většina studií neměří opakovaně a dostatečně brzy. Část studií měří myšlení dotazníky, které ovlivňuje deprese. Autoři doporučují častější měření v prvních týdnech terapie. Hodnotit by se měla jen změna symptomů, která nastane až po změření myšlení. Shoda mezi odborníky na mechanismy změny zatím není.
Co nepřeceňovat
Netvrďte klientovi, že změna myšlení je prokázanou příčinou zlepšení. Většina studií nemůže vyloučit opačný směr. Nepředpokládejte, že kognitivní techniky jsou lepší než jiné postupy. Důkazy pro jejich výhodu nejsou přesvědčivé. Nepřehlížejte možnost, že změna myšlení je jen průvodní jev.
Zdroje
- Lorenzo-Luaces, Lorenzo, German, Ramaris E., DeRubeis, Robert J. (2015). It's complicated: The relation between cognitive change procedures, cognitive change, and symptom change in cognitive therapy for depression. Clinical Psychology Review. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2014.12.003
Témata
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.