KBT versus relaxace u dospělých s ADHD na lécích s přetrvávajícími příznaky
RCT
Co vám tenhle typ studie řekne
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
- Expertní konsenzus
Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit. - Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek. - Kvaziexperiment
Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku. - Metaanalýza
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá. - Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek. - Případová studie
Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů. - Systematický přehled
Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází. - Teoretická práce
Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.
Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.
Klasika
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika ← tahle studie
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Dospělým s ADHD, kterým samotné léky nestačí, může pomoci kognitivně behaviorální terapie. Autoři zjistili, že dvanáct sezení KBT snížilo příznaky více než relaxace se vzdělávací podporou. U klientů, kterým KBT zabrala plně nebo částečně, se zlepšení udrželo při 12měsíčním hodnocení, tedy devět měsíců po léčbě.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
ADHD má přibližně 4,4 % dospělých ve Spojených státech. Léky jsou hlavní léčbou. Mnoho lidí je ale brát nemůže, nechce, nebo na ně reaguje jen částečně. I ti, kdo na léky reagují, mívají přetrvávající a omezující příznaky. Autoři uvádějí, že ověřená psychosociální léčba pro dospělé s ADHD chyběla. Účastníky náhodně rozdělili do skupin, aby porovnali dvě léčby. Probíhala v americké nemocnici v letech 2004 až 2008, sledování skončilo v červenci 2009. Zúčastnilo se 86 dospělých s ADHD. Všichni už brali léky a měli stále klinicky významné příznaky. Léčbu dokončilo 79 lidí, sledování 70 lidí. Obě skupiny dostaly 12 individuálních sezení po zhruba 50 minutách. Jedna skupina dostala KBT, druhá relaxaci se vzdělávací podporou. Kontrolní skupina tedy měla stejný počet sezení a stejnou pozornost terapeuta. Nešlo o čekací listinu. Hodnotitel, který posuzoval příznaky, nevěděl, kdo byl v které skupině.
Co studie zjistila
Po léčbě měla skupina s KBT lepší výsledky na obou hlavních škálách. Rozdíl byl −0,53 bodu na škále celkového klinického dojmu a −4,63 bodu na škále ADHD, v obou případech ve prospěch KBT. Odhady jsou nejisté. Pro klienty znamenala KBT oproti relaxaci středně velké zmírnění příznaků (velikosti rozdílu d = 0,53 a d = 0,60). Více lidí na KBT také dosáhlo zlepšení podle stanovených kritérií. Podle škály klinického dojmu to bylo 53 % oproti 23 % u relaxace. Podle škály ADHD to bylo 67 % oproti 33 %. Poměr počtu lidí se zlepšením k počtu lidí bez zlepšení byl u KBT 3,80krát a 4,29krát vyšší než u relaxace. Během léčby se příznaky hodnocené samotnými klienty zlepšovaly v KBT rychleji (β = −0,41). U lidí, kteří na KBT reagovali nebo reagovali částečně, se zlepšení udrželo. Při kontrolách v 6. a 12. měsíci se změny jejich skóre nedaly odlišit od náhody. Studie má ale svá omezení. Byla malá, měla 86 účastníků a proběhla na jednom pracovišti. Účastníci bez odpovědi byli odesláni k další péči. Možná následná léčba omezuje interpretaci dlouhodobého srovnání skupin. Chybějící data autoři doplnili statistickým modelem. Ten ale neumí zachytit, že lidé, kteří na sezení nepřišli, mohli mít horší průběh. U sebehodnocení se navíc objevil statisticky významný rozdíl v čase mezi skupinami. Změny byly malé a klinicky málo významné. Ze studie také není jasné, zda by KBT pomohla lidem, kteří léky brát nechtějí nebo nemohou.
Co to znamená
Pro klienta s ADHD, který bere léky a má stále potíže, je KBT rozumný další krok. Program měl jasnou strukturu. Začínal psychoedukací a nácvikem organizace a plánování. Pokračoval dovednostmi proti rozptýlení a kognitivní restrukturalizací. Volitelně zahrnoval práci s prokrastinací a jedno sezení s blízkou osobou. Končil prevencí relapsu. Léčba byla dobře snášená, lidí, kteří skončili předčasně, bylo málo. Než ale KBT nabídnete jako standard, zvažte, že tato studie byla menší a jednocentrová; zobecnitelnost a dlouhodobé účinky vyžadují další ověření.
Co nepřeceňovat
Velikost účinku byla střední, ne velká. Studii tvořilo 86 lidí z jednoho pracoviště, takže výsledky nemusí platit všude. Účastníci bez odpovědi byli doporučeni k další péči a její možné využití komplikuje dlouhodobé srovnání skupin. U sebehodnocení byly změny v čase malé a klinicky málo významné. Neříkejte klientovi, že KBT nahradí léky; účastníci vstupovali do studie na medikaci a protokol předpokládal její pokračování. Studie KBT jako náhradu léků netestovala. Netvrďte, že KBT funguje i u lidí, kteří léky brát nemohou nebo nechtějí; to studie nezkoumala.
Zdroje
- Safren, Steven A., Sprich, Susan, Mimiaga, Matthew J., Surman, Craig, Knouse, Laura, Groves, Meghan, Otto, Michael W. (2010). Cognitive Behavioral Therapy vs Relaxation With Educational Support for Medication-Treated Adults With ADHD and Persistent Symptoms. JAMA. https://doi.org/10.1001/jama.2010.1192
Témata
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.