Prevence relapsu deprese pomocí kognitivní terapie založené na všímavosti

Teasdale a kol., 2000
RCT

Co vám tenhle typ studie řekne

RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Kognitivní terapie založená na všímavosti (MBCT) je skupinový program. U lidí, kteří už prodělali tři a více epizod deprese, snížil riziko návratu nemoci. U lidí se dvěma epizodami se riziko návratu nesnížilo. Studie zahrnula 145 lidí náhodně rozdělených do dvou skupin. Porovnávala je po dobu 60 týdnů.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Deprese se často vrací. U lidí, kteří prodělali více epizod, je riziko návratu vysoké. Autoři vycházeli z představy, že návrat spouští běžná skleslost. Ta aktivuje navyklé negativní myšlenky. MBCT učí klienty tyto myšlenky rozpoznat a nechat je odejít. Program se obvykle vede ve skupině. Tato studie zkoumala, zda program pomůže lidem, kteří už jsou z nejhorší fáze venku.

Co studie zjistila

Do studie vstoupilo 145 lidí, kteří prodělali opakovanou depresi a už se z ní zotavili. Autoři je náhodně rozdělili do dvou skupin. První skupina pokračovala v běžné léčbě. Druhá skupina k běžné léčbě přidala MBCT. Autoři sledovali návrat deprese po dobu 60 týdnů. Výsledek závisel na počtu předchozích epizod. U lidí se třemi a více epizodami (77 procent účastníků) MBCT snížila riziko návratu. Rozdíl pravděpodobně nebyl náhodný. U lidí, kteří měli za sebou jen dvě epizody, se riziko návratu nesnížilo. Shrnutí studie neuvádí přesnou velikost účinku ani podíl lidí, u kterých se deprese vrátila. Proto z tohoto textu neodhadnete, o kolik procent se riziko snížilo. Pro přesné velikosti účinku a podíly relapsů je nutné nahlédnout do původního článku. Studie má svá omezení. Vzorek byl středně velký, 145 lidí. Sledování trvalo 60 týdnů, tedy něco málo přes rok. Autoři sami označují MBCT za slibný přístup. Zjištění se týkají zotavených lidí s opakovanou depresí a období 60 týdnů sledování. Studie také neporovnávala MBCT s jinou aktivní léčbou. Kontrolní skupina dostávala běžnou léčbu, ne srovnatelný program.

Co to znamená

Pro praxi z toho plyne jedna praktická otázka: kolik epizod deprese klient prodělal? U klientů se třemi a více epizodami má smysl MBCT nabídnout jako doplněk k běžné léčbě. U klientů se dvěma epizodami tato studie podporu nedává. To neznamená, že jim program nemůže pomoci v jiných ohledech. Znamená to jen, že tato studie snížení rizika neprokázala. MBCT je skupinový program. Pokud ho chcete nabízet, potřebujete výcvik a vhodné skupinové zázemí. Klientům vysvětlete, že jde o nácvik dovednosti, ne o krizovou intervenci. Tyto výsledky podporují preventivní použití po zotavení; použití během akutní epizody tato studie neposuzovala.

Co nepřeceňovat

Neříkejte klientovi, že MBCT zabrání návratu deprese. Studie ukázala snížení rizika jen u lidí se třemi a více epizodami. U dvou epizod se riziko nesnížilo. Neuvádějte konkrétní procenta, pokud si je neověříte v původním článku. Autoři mluví o slibném přístupu, ne o hotové věci.

Zdroje

  • Teasdale, John D., Segal, Zindel V., Williams, J. Mark G., Ridgeway, Valerie A., Soulsby, Judith M., Lau, Mark A. (2000). Prevention of relapse/recurrence in major depression by mindfulness-based cognitive therapy. Journal of Consulting and Clinical Psychology. https://doi.org/10.1037/0022-006x.68.4.615

Témata

KBT · mechanismy změny · skupinová terapie

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.