Srovnávací studie psychoterapií

Luborsky, 1975
Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Luborsky v roce 1975 shrnul srovnávací studie psychoterapií. Ve většině srovnání různých psychoterapií mohl být rozdíl v podílu zlepšených klientů dílem náhody. Většina klientů přesto prospívala. Autor tento opakovaný výsledek nazval efekt nerozhodného skóre. Tento efekt se ale neobjevil ve všech typech srovnání.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Práce vyšla v Archives of General Psychiatry. Autor spočítal výsledky všech dostatečně kontrolovaných srovnání psychoterapií mezi sebou. Zahrnul i srovnání psychoterapie s jinými léčbami. Nekontrolované studie do součtu nezahrnul. Šlo o studie, které měřily, kolik klientů se zlepšilo. Abstrakt neuvádí počet studií ani počet klientů. Rozsah dat tedy nelze přesně doložit. Autor jen sčítal výsledky napříč studiemi; abstrakt nepopisuje metaanalytické zpracování. Abstrakt také nepopisuje vážení studií, hodnocení přesnosti ani souhrnné velikosti účinků.

Co studie zjistila

U srovnání psychoterapie s psychoterapií převažovaly nevýznamné rozdíly. Efekt nerozhodného skóre tedy platil hlavně pro tato srovnání. U srovnání s psychofarmaky se ale neopakoval. Když se psychoterapie srovnávala se samotnými léky, vycházela psychoterapie lépe. Kombinovaná léčba často dopadla lépe než kterákoli léčba samotná. V zahrnutých srovnáních byly nalezeny dvě zvlášť prospěšné shody mezi typem pacienta a typem léčby. Konkrétní velikosti rozdílů abstrakt neuvádí. Neuvádí ani počty klientů v jednotlivých srovnáních.

Co to znamená

Autor vysvětluje časté nerozhodné výsledky společnými složkami psychoterapií. Zdůrazňuje zejména pomáhající vztah s terapeutem. Podle jeho výkladu stojí různé školy na podobném základu. Zároveň varuje před unáhleným závěrem. Výsledky podle autora neopravňují k náhodnému přiřazování klientů k léčbám. Studie totiž obvykle měří míru zlepšení. Míra zlepšení nemusí ukázat rozdíly v kvalitě zlepšení. Každá léčba může přinést jiný druh prospěchu. Pro praxi to znamená, že nevýznamné rozdíly v podílu zlepšených pacientů neznamenají vhodnost stejné léčby pro každého. Přehled byl publikován v roce 1975. Pracuje se součty, ne s velikostmi účinku. Dnešní výzkum by proto mohl přinést jiný obrázek.

Co nepřeceňovat

Nevyvozujte z této práce, že na typu terapie nezáleží. Autor sám upozorňuje, že míra zlepšení nemusí zachytit rozdíly v kvalitě. Neopírejte se o náhodné přiřazování klientů k přístupům jen podle tohoto shrnutí. Přehled vyšel v roce 1975 a abstrakt popisuje sčítání výsledků srovnání. Neuvádí velikosti účinků, počty pacientů ani podrobnosti statistického zpracování. Netvrďte klientovi, že všechny terapie jsou pro něj stejně vhodné. Dvě nalezené vhodné kombinace klienta a léčby nejsou návodem pro všechny.

Zdroje

Témata

společné faktory a aliance · účinnost psychoterapie

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.