Podpora dětí po ztrátě: randomizovaná studie samoobslužné internetové KBT

Egan a kol., 2026
RCT

Co vám tenhle typ studie řekne

RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Nový výzkum

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum ← tahle studie
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ve zkratce

Studie testovala samoobslužný internetový program KBT pro truchlící děti ve věku 6 až 12 let. O zařazení do skupiny s programem nebo na čekací listinu rozhodovala náhoda. Program nezměnil úzkost, depresi, PTSD ani pohodu ve srovnání s čekací listinou. Použití programu uvedlo 16 ze 48 dětí v intervenční skupině a u třetiny dětí údaj chyběl, takže náznak účinku na truchlení zůstává předběžný.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Ztráta blízkého je v dětství častá zkušenost. Autoři vyvinuli internetový program KBT pro děti, které prožily úmrtí blízkého nebo jinou ztrátu. Na podobě programu se podílely i truchlící děti. Program byl samoobslužný, tedy bez terapeuta, a děti ho měly projít za čtyři týdny. Studie se zúčastnilo 96 dětí ve věku 6 až 12 let, průměrný věk byl 8,5 roku. Tři čtvrtiny dětí prožily úmrtí blízkého, ostatní rozvod rodičů, úmrtí domácího mazlíčka nebo jinou ztrátu. Děti nemusely mít výrazné příznaky prodlouženého truchlení, tedy smutku, který po měsících neustupuje. Polovina dětí dostala program hned, polovina byla na čekací listině. Obě skupiny mohly dál využívat jinou podporu. Autoři měřili úzkost jako hlavní výsledek, dále pohodu, depresi, PTSD a prodloužené truchlení. Měřili je před programem, po něm a měsíc po skončení.

Co studie zjistila

Mezi skupinami nebyl žádný rozdíl v úzkosti, depresi, PTSD ani v pohodě. Průměrné skóre prodlouženého truchlení se mezi skupinami také nelišilo. V celém souboru ale příznaky truchlení a PTSD během času klesaly. Použití programu uvedlo 16 ze 48 dětí v intervenční skupině, tedy 33 %; dalších 16 dětí na otázku neodpovědělo a objektivní záznam o používání neexistoval. Podíl dětí, které odešly ze studie do sledování po měsíci, byl v intervenční skupině 39,6 % a v kontrolní 27,1 %. Analýza klinické významnosti ukázala, že po programu se v intervenční skupině zlepšilo víc dětí v prodlouženém truchlení než v kontrolní skupině; byl to jediný významný rozdíl mezi skupinami. Podíly dětí se spolehlivým snížením příznaků truchlení byly po programu 17,65 % proti 12,82 % a po měsíci 45,45 % proti 19,05 %; pro měsíční sledování studie prokázanou převahu programu neuvádí. Autoři ale sami upozorňují, že tato zjištění jsou předběžná. Důvodem je malý počet dětí a nízké využití programu. Děti, které program opravdu používaly, ho hodnotily kladně. Děti, které program dokončily a poskytly zpětnou vazbu, by ho doporučily dál. Nejvíc děti používaly kreslení o ztrátě, příjemné nebo zábavné činnosti a vysvětlení, co je smutek. Rodiče i děti oceňovali videa, kde jiné děti mluvily o tom, jak ztrátu zvládají. Jako překážku uváděli nedostatek času a příliš krátké čtyři týdny. Některé děti měly potíže textu porozumět. Autoři odhadují, že program byl vhodnější pro starší děti. Dvě třetiny vzorku tvořily děti do 9 let a ty potřebovaly pomoc dospělého. Studie neměla objektivní záznam o tom, kdo program opravdu použil. Třetina dětí na otázku o používání vůbec neodpověděla.

Co to znamená

Autoři doporučují, aby příští verze programu nabízela pomoc na vyžádání. Sami píší, že u mladších dětí může být podpora dospělého důležitá. Ze studie není jasné, zda program nefungoval, nebo ho děti prostě neotevřely. Nízké využití je podle autorů pravděpodobné vysvětlení. Příznaky prodlouženého truchlení se měřily jen u dětí po úmrtí blízkého člověka, nikoli po jiných ztrátách včetně úmrtí domácího mazlíčka. Krátké sledování a chybějící záznam o používání omezují, co lze z výsledků vyvodit. Pro vaši práci z toho plyne jedna věc: nabídnout dítěti odkaz nestačí. Je potřeba domluvit, kdo s dítětem u materiálů bude sedět a kdy.

Co nepřeceňovat

Účinek samoobslužného internetového programu na úzkost, depresi, PTSD nebo pohodu dětí – studie žádný neprokázala. Ani to, zda by stejný program s doprovodem terapeuta fungoval lépe; to studie neověřovala. Jeden pokus není důvod měnit svou praxi.

Zdroje

  • Sarah Jane Egan, Tamara Zammit, Amy O’Brien, Danyelle Greene, Sian Belinda Pauley-Gadd (2026). Supporting kids in loss: A randomised controlled trial of a co-produced unguided internet cognitive behaviour therapy intervention for grieving children. Internet Interventions. https://doi.org/10.1016/j.invent.2026.101008

Témata

KBT · truchlení a ztráta · účinnost psychoterapie

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.