První sezení napoví výsledek léčby těžké deprese v KBT i PCET

Malins a kol., 2026
Observační studie

Co vám tenhle typ studie řekne

Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Nový výzkum

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum ← tahle studie
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ve zkratce

Studie zkoumala 103 přepisů úvodních sezení z randomizované kontrolované studie; u šesti účastníků šlo o druhé sezení, protože první nebylo nahráno. Zúčastnili se klienti s těžkou depresí. Terapie byla buď KBT, nebo na člověka zaměřená experientiální terapie (PCET). Autoři hodnotili, jak aktivně se klienti v rozhovoru zapojovali. Aktivní zapojení do plánování konkrétních kroků předpovídalo větší zlepšení deprese v obou terapiích. Naopak čas věnovaný pouhému vyplňování dotazníků souvisel s horším výsledkem.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

KBT a PCET patří mezi nejčastější individuální terapie v britském programu Talking Therapies. Mnoho klientů ale z terapie neprofituje. Autoři proto hledali znaky v prvním sezení, které by mohly výsledek předpovědět. Vycházeli z velké pragmatické randomizované studie s 510 účastníky. Pro tuto analýzu vybrali 103 lidí s těžkou depresí. Šlo o 40 klientů v KBT a 63 v PCET, které vedlo 28 terapeutů. Všichni měli při vstupním hodnocení těžkou depresi podle CIS-R a při prvním sezení PHQ-9 alespoň 10. Dva vyškolení hodnotitelé rozebírali přepisy úvodních sezení; u šesti účastníků to bylo druhé sezení, protože první nebylo nahráno. Každou repliku zařadili podle tématu rozhovoru a míry zapojení klienta. Míra zapojení sahala od −2 do +2. Pak autoři počítali, zda tyto znaky předpovídají změnu skóre PHQ-9 v průběhu terapie. Statisticky zkoumali změnu příznaků i pravděpodobnost uzdravení a zohlednili seskupení dat. Znovu rozebrali již získaná data, neprovedli nový experiment.

Co studie zjistila

V obou terapiích platilo: čím aktivněji se klient na prvním sezení zapojil do plánování kroků, tím více se deprese zlepšila. Vyšší zapojení souviselo s větším poklesem příznaků: v KBT B = −0,49 (p < 0,001), v PCET B = −0,68 (p = 0,039). Záporné B zde označuje pokles příznaků; nízké hodnoty p svědčí proti čistě náhodné souvislosti. Překvapivé je, že plánování zabralo jen malou část sezení. Prostřední hodnota podílu slov věnovaných plánování byla mezi sezeními 3,3 % v KBT a 0,29 % v PCET. Druhý společný nález byl opačný. Čím více času zabralo pouhé čtení položek dotazníku a zapisování odpovědí, tím horší byl výsledek. Souvislost času u dotazníků s horším výsledkem vyjadřovalo v KBT B = 0,27 (p < 0,001), v PCET B = 0,02 (p = 0,003). Při odděleném vyhodnocení terapií se ukázaly různé souvislosti. Studie ale netestovala, zda se jejich síla mezi terapiemi skutečně liší. V KBT předpovídalo zlepšení aktivní hledání opor v životě klienta (B = −0,38, p = 0,003). V PCET se tento vztah nenašel. V PCET předpovídal větší zlepšení větší podíl popisu problémů a jejich souvislostí (B = −0,03, p = 0,002). V KBT se tento vztah nenašel. Více strukturování sezení v PCET souviselo s horším výsledkem (B = 0,24, p = 0,037). Kladné B zde označuje souvislost s horším výsledkem, záporné s lepším. Nízké hodnoty p svědčí proti čistě náhodným souvislostem. Další statistický rozbor ale žádný z těchto znaků nespojil s uzdravením na konci terapie. Za uzdravení se zde považovalo zlepšení přesahující nepřesnost měření a pokles potíží pod stanovenou klinickou hranici. Tento rozpor omezuje platnost závěrů mimo zkoumaný vzorek. Takto vymezeného uzdravení dosáhlo 50 % klientů v KBT a 52,4 % v PCET.

Co to znamená

První sezení nemusí být jen sběr informací a diagnostika. I malé zapojení klienta do terapeutické práce může být užitečné. V KBT se vyplatí ptát se na opory, které klientovi pomáhaly už dřív. V PCET se vyplatí dát prostor popisu problémů, i když tím sezení ztratí část struktury. Dotazníky dávejte do souvislosti s terapií, ne jen administrativně. Ze studie ale není jasné, zda tyto znaky výsledek skutečně způsobují. Jde o predikci, ne o důkaz příčiny. Vzorek byl malý a vybraný jen z lidí s těžkou depresí. Výsledky proto nemusí platit pro mírnou depresi. Hodnoticí schéma vzniklo pro KBT a pro PCET nemusí být přesné. Dvě témata měla nízkou shodu hodnotitelů, a proto se netestovala. Studie také přímo neporovnávala obě terapie mezi sebou.

Co nepřeceňovat

Nejde o důkaz příčiny. Studie jen ukazuje souvislosti v malém vzorku lidí s těžkou depresí. Ze studie není jasné, zda změna chování terapeuta výsledek změní. Logistická regrese žádný vztah s uzdravením nepotvrdila. Nepředpokládejte, že nálezy platí pro klienty s mírnou depresí. Rozdíly mezi KBT a PCET nebyly statisticky přímo porovnány. Nepoužívejte tato zjištění jako nástroj k výběru klientů.

Zdroje

  • Sam Malins, D. H. Saxon, Grazziela P. Figueredo, Jérémie Clos, Thomas Trimble (2026). Predicting patient outcomes from initial in-session interactions within cognitive behavioral therapy and person-centered experiential therapy for severe depression. Behaviour Research and Therapy. https://doi.org/10.1016/j.brat.2026.105152

Témata

humanistická / PCA · KBT · mechanismy změny

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.