Účinnost terapie přijetí a oddanosti: přehled randomizovaných studií
Metaanalýza
Co vám tenhle typ studie řekne
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
Další typy studií
- Expertní konsenzus
Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit. - Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek. - Kvaziexperiment
Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku. - Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek. - Případová studie
Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů. - RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi. - Systematický přehled
Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází. - Teoretická práce
Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.
Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.
Nový výzkum
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum ← tahle studie
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Přehled shrnul výsledky 34 studií, v nichž byli účastníci rozděleni do skupin náhodně. Autoři zjišťovali, zda je terapie přijetí a oddanosti (ACT) účinnější než jiné uznávané psychoterapie. Rozdíl ve výsledcích byl prakticky nulový (g = -0,01). Podle autorů současné důkazy nestačí k tomu, aby se plná ACT doporučovala před ostatními zavedenými postupy.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
ACT je terapie, která pracuje s přijetím obtížných myšlenek a pocitů. Zároveň vede klienty k jednání podle jejich hodnot. Dřívější přehledy naznačovaly, že ACT může být účinná. Měly ale slabiny. Často chyběl předem zapsaný plán studie. Chyběl i dostatek účastníků pro spolehlivé srovnání. Proto nebylo jasné, zda je ACT opravdu lepší než jiné terapie. Autoři této metaanalýzy se proto zaměřili jen na randomizované kontrolované studie. Vybrali takové, kde šlo o plnou podobu ACT. To znamená terapii vedenou terapeutem, s více sezeními a se všemi hlavními složkami modelu. Srovnávací skupina musela dostávat skutečnou, uznávanou psychoterapii. Ne oslabenou kontrolu ani čekací listinu.
Co studie zjistila
Autoři našli 34 studií, které splnily kritéria. Použili souhrnný výpočet se třemi úrovněmi, který zohledňuje rozdíly mezi studiemi i více výsledků z jedné studie. Hlavní výsledek: plná ACT nebyla lepší než srovnávané psychoterapie. Rozdíl ve výsledcích duševního a behaviorálního zdraví byl g = -0,01 (p = 0,86). To je v podstatě nula. Autoři také popsali časté metodologické nedostatky. Mnoho studií nemělo předem zaregistrovaný hlavní výsledek ani hypotézy. Mnohé neměly dost statistické síly, aby rozdíl vůbec zachytily. Jen část studií analyzovala data podle principu intent-to-treat. To znamená, že se hodnotili všichni zařazení účastníci, i ti, kteří terapii nedokončili. Autoři také upozornili na přehnané interpretace v původních pracích. Navíc provedli doplňkové analýzy. Ty se týkaly klinické významnosti a procesů, na které ACT cílí. Šlo ale o analýzy vytvářející hypotézy, ne o potvrzení. Součástí byl i test ekvivalence proti předem stanovenému rozmezí g = ±0,20. Jeho výsledek dostupný abstrakt neuvádí.
Co to znamená
Podle autorů současné důkazy neopravňují doporučovat plnou ACT před jinými zavedenými léčbami. To neznamená, že ACT nefunguje. Znamená to, že v přímém srovnání nevychází lépe než jiné uznávané terapie. Pro vás jako terapeuta to znamená, že volba mezi ACT a jinými postupy může být věcí preferencí. Můžete zvážit, co sedí klientovi a co umíte dobře dělat. Studie neříká, že máte ACT opustit. Neříká ani, že je lepší. Autoři volají po přísnějších srovnávacích studiích. Doporučují také studie zaměřené na jednotlivé klienty. Ty lépe odpovídají tomu, jak ACT pracuje s konkrétním člověkem. Ze studie není jasné, zda se výsledek změní u určitých diagnóz nebo u delší terapie. Tyto podskupiny nebyly hlavním cílem. Není také jasné, jak velký rozdíl by měl klinický význam. Autoři pracovali s hranicí ±0,20, ale ta je předmětem diskuse.
Co nepřeceňovat
Netvrďte, že ACT má silnější důkazy než jiné terapie. Rozdíl proti jiným uznávaným psychoterapiím byl prakticky nulový (g = -0,01). Nezaměňujte „není lepší“ za „nefunguje“. Nepřehlížejte ani slabiny studií: málo účastníků, chybějící předem zveřejněné plány a málo analýz zahrnujících všechny zařazené účastníky, i ty, kteří terapii nedokončili.
Zdroje
- Gower, Tricia, Styler, Zoe R., Litz, Brett T. (2026). Randomized controlled evidence of the efficacy of acceptance and commitment therapy: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychology Review. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2026.102786
Témata
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.