Vzorce variability terapeutů: vliv terapeuta, závažnost a riziko klientů
Observační studie
Co vám tenhle typ studie řekne
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
Další typy studií
- Expertní konsenzus
Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit. - Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek. - Kvaziexperiment
Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku. - Metaanalýza
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá. - Případová studie
Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů. - RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi. - Systematický přehled
Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází. - Teoretická práce
Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.
Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.
Klasika
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika ← tahle studie
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Výsledky terapie se mezi terapeuty lišily. U závažnějších klientů byly tyto rozdíly větší. V této studii připadalo na terapeuty 6,6 % rozdílů ve výsledcích. U vysoce závažných klientů to bylo až 10 %.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
Autoři chtěli zjistit, jak velký díl rozdílů ve výsledcích lze připsat terapeutovi. Použili rutinní data z britských služeb primární péče. Data pocházela z let 2000 až 2008. Vzorek tvořilo 119 terapeutů a 10 786 klientů. Průměrný věk klientů byl 42 let a 71,5 % byly ženy. Většina měla známky deprese nebo úzkosti. Klienti vyplnili dotazník CORE-OM před terapií a po jejím skončení. Tento dotazník měří duševní pohodu, symptomy, každodenní fungování a riziko. Do studie byli zařazeni jen klienti s plánovaným ukončením léčby. Terapeuti museli mít alespoň 30 klientů a návratnost dotazníků nad 90 %. Autoři použili víceúrovňový model. Ten odděluje vliv terapeuta od vlivu klienta.
Co studie zjistila
Průměrný klient se zlepšil výrazně, velikost účinku byla 1,55. Velikost účinku vyjadřuje sílu změny, hodnota 1,55 je velká. U 61,6 % klientů nad klinickou hranicí došlo ke spolehlivému zlepšení. To znamená, že se posunuli pod klinickou hranici a změna přesáhla chybu měření. U klientů s průměrně závažnými potížemi model připsal terapeutům 6,6 % rozdílů ve výsledcích. Bez zohlednění průměrného rizikového skóre klientů každého terapeuta to bylo 7,8 %. U klientů s mírnými potížemi tento podíl činil 1 až 2 %. S rostoucí závažností stoupal až k 10 %. Podle autorů mohou být odhady pro nejmírnější a nejzávažnější potíže méně spolehlivé, protože takových klientů bylo méně. U většiny ostatních rostl se závažností podíl rozdílů ve výsledcích připisovaný terapeutům přibližně ze 3 % na 9 %. Míra uzdravení se mezi terapeuty pohybovala od 23,5 % do 95,6 %. Průměr byl 58,8 %. Model označil 21 terapeutů (17,7 %) jako nadprůměrné a 19 (16,0 %) jako podprůměrné. U zbývajících 79 terapeutů (66,4 %) se rozdíl ve výsledcích oproti průměru nedal odlišit od náhody. U podprůměrných terapeutů se uzdravilo 46,1 % klinických klientů. U průměrných to bylo 59,2 % a u nadprůměrných 76,5 %. Zhoršení bylo u podprůměrných terapeutů zhruba třikrát častější, 1,6 % proti 0,5 %. Když autoři vyřadili 19 nejslabších terapeutů, terapeutický efekt klesl na 4,6 %. Celková míra uzdravení stoupla z 61,6 % na 64,9 %. Podle hypotetického výpočtu autorů by se uzdravilo o 265 klientů více. Výpočet předpokládá, že by klienty nejslabších terapeutů s klinickými potížemi léčili terapeuti s průměrnou mírou uzdravení ostatních (61,7 %). Nešlo o pozorovaný účinek přeřazení klientů. Větší závažnost klienta a vyšší průměrné rizikové skóre klientů v péči terapeuta souvisely s horšími výsledky. Průměrné skóre klientů terapeuta v oblastech mimo riziko v konečném modelu nemělo jasnou souvislost s výsledky. Ze studie není jasné, proč tomu tak je. Autoři uvažují o tlaku na terapeuty a o vyhoření. Studie je pozorovací, takže neprokazuje příčinu. O terapeutech bylo k dispozici málo údajů, například o výcviku či teoretické orientaci. Do vzorku byli zařazeni jen klienti, kteří léčbu dokončili. To mohlo celkovou úspěšnost nadhodnotit.
Co to znamená
Rozdíly mezi terapeuty jsou velké, zejména u závažnějších klientů. U lehčích případů záleží na volbě terapeuta méně. Zvažte, komu svěřujete náročné a rizikové klienty. Sledujte výsledky své i svého týmu průběžně. Samotné žebříčky podle míry uzdravení ale mohou klamat. Rozsahy se mezi skupinami výrazně překrývaly. Někteří průměrní terapeuti měli nižší míru uzdravení než někteří podprůměrní. Proto je potřeba upravit srovnání podle závažnosti klientů a složení jejich péče. Zpětná vazba má být spolupracující, ne konfrontační. Podle autorů výsledky mohou podporovat pečlivé přidělování klientů a sledování rizikové zátěže jednotlivých terapeutů. Slabší terapeuti potřebují další výcvik a podporu, ne jen sankci.
Co nepřeceňovat
Studie je pozorovací, takže neprokazuje příčinu. Do vzorku byli zařazeni jen klienti, kteří léčbu dokončili, což může úspěšnost nadhodnotit. O terapeutech chyběly údaje o výcviku a teoretickém přístupu. Studie zahrnula terapeuty s alespoň 30 klienty a návratností dotazníků nad 90 %. Samotná míra uzdravení bez úprav může terapeuty chybně označit.
Zdroje
- Saxon, David, Barkham, Michael (2012). Patterns of therapist variability: Therapist effects and the contribution of patient severity and risk. Journal of Consulting and Clinical Psychology. https://doi.org/10.1037/a0028898
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.