Každodenní sexismus v terapii: mikroagrese vůči menšinám a ženám

Hausmann a kol., 2026
Observační studie

Co vám tenhle typ studie řekne

Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Nový výzkum

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum ← tahle studie
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Většina klientů ze tří sledovaných skupin uvedla, že od svého terapeuta zažila mikroagresi. Tyto zkušenosti souvisely se slabší terapeutickou aliancí a s menším vnímaným zlepšením z terapie. Když se mikroagrese v terapii následně otevřela, byly tyto souvislosti slabší.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Mikroagrese jsou drobné, často nezamýšlené poznámky, otázky nebo narážky. Člověka z menšiny stavějí na okraj a dávají mu najevo, že tak docela nepatří. Nejde o otevřenou urážku, a proto je snadné je přehlédnout, i pro toho, kdo je řekl. U lidí, kteří je zažívají opakovaně, se sčítají a škodí duševnímu zdraví. Dosavadní výzkum naznačoval, že se objevují i v psychoterapii. Šlo ale hlavně o studie s rasově vymezenými skupinami. Nebylo jasné, zda je to problém určitých klientů, nebo obecný vzorec. Autoři se proto zeptali žen, sexuálních menšin a genderových menšin na jejich vlastní zkušenost.

Co studie zjistila

Studie zjišťovala souvislosti, nešlo o pokus. Data pocházejí ze sebehodnocení 707 klientů a klientek ve třech skupinách: ženy, sexuální menšiny a genderové menšiny. Ve všech třech skupinách většina účastníků uvedla, že od terapeuta zažila mikroagresi. Tato zkušenost souvisela se slabší terapeutickou aliancí. To znamená menší důvěru a menší shodu na cílech práce. Souvisela také s tím, že klienti vnímali menší zlepšení z terapie. Když se mikroagrese v terapii následně otevřela a řešila, byly obě souvislosti slabší. Ze zjištěných souvislostí nelze určit příčinu a následek. Dostupný abstrakt neuvádí velikost souvislostí ani podrobnosti o tom, jak byly mikroagrese následně řešeny.

Co to znamená

Autoři uzavírají, že mikroagrese je třeba chápat jako problém zakořeněný ve fungování společnosti. Pravděpodobně se týká většiny lidí z menšin. Platí to i v terapiích, které se považují za bezpečné prostředí. Autoři doporučují, aby terapeuti nejen snižovali výskyt mikroagresí. Měli by také umět s nimi pracovat společně s klientem. To je doporučení autorů, ne výsledek studie. Studie sama neukazuje, že by nácvik konkrétního postupu výskyt mikroagresí snížil. Pro praxi je podstatné něco jiného. Problém se v datech projevil právě v alianci. Tedy v tom, jak klient terapeutovi důvěřuje a jak se s ním shodne na cílech.

Co nepřeceňovat

Domněnku, že se to týká jen některých skupin klientů. Studie byla observační a vycházela ze sebehodnocení klientů; neprokazuje, že samotné otevření tématu způsobí lepší výsledek terapie.

Zdroje

  • Franziska Hausmann, Marei Klose, Ruth Lefin, Juliane Sachschal, Alexander L. Gerlach, Hausmann F, Klose M, Lefin R, Sachschal J, Gerlach AL (2026). Everyday sexisms in therapy: Microaggressions towards members of sexual minorities, gender minorities, and women within psychotherapeutic dyads. Psychotherapy Research. https://doi.org/10.1080/10503307.2026.2730414

Témata

marginalizované skupiny · ruptura a oprava · společné faktory a aliance

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.