Metaanalýza studií o výsledcích psychoterapie

Smith a kol., 1977
Metaanalýza

Co vám tenhle typ studie řekne

Metaanalýza
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

400 studií
Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Metaanalýza téměř 400 kontrolovaných studií ukázala, že psychoterapie obvykle pomáhá. Průměrný klient na tom byl po terapii lépe než 75 % lidí bez léčby. Mezi různými typy psychoterapie autoři nezjistili mnoho důležitých rozdílů v účinnosti.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

V roce 1977 vyšla v časopise American Psychologist metaanalýza od Mary L. Smithové a Genea V. Glasse. Autoři chtěli odpovědět na otázku, zda psychoterapie funguje. Shromáždili výsledky téměř 400 kontrolovaných studií psychoterapie a poradenství. Kontrolovaná studie pracuje se srovnávací skupinou; tato metaanalýza hodnotila výsledky léčených klientů ve vztahu k neléčeným osobám. Metaanalýza je postup, který spojuje čísla z mnoha studií do jednoho odhadu.

Co studie zjistila

Autoři výsledky studií vyjádřili jednotně: jak velký byl rozdíl mezi klienty po terapii a lidmi bez léčby. Díky tomu mohli studie mezi sebou srovnávat. Hlavní zjištění zní: průměrný klient po terapii byl na tom lépe než 75 % lidí, kteří terapii nedostali. Autoři to označili za přesvědčivý důkaz účinnosti psychoterapie. Druhé zjištění se týká srovnání různých přístupů. Autoři nezjistili mnoho důležitých rozdílů mezi velmi odlišnými typy psychoterapie. Téměř žádný rozdíl nebyl mezi behaviorálními terapiemi a nebehaviorálními terapiemi. Behaviorální terapie zahrnovaly systematickou desenzibilizaci a modifikaci chování. Nebehaviorální terapie zahrnovaly rogersovský, psychodynamický a racionálně-emotivní přístup a transakční analýzu. Abstrakt neuvádí dost metodických podrobností, aby šlo kvalitu těchto srovnání posoudit. Je potřeba říct, co čísla neznamenají. Údaj „lépe než 75 % lidí bez léčby“ je průměr přes stovky studií. Neznamená to, že se každý jednotlivý klient zlepší. Jde o srovnání skupin, ne o osobní prognózu. Ze studie také není jasné, kteří klienti měli z terapie největší užitek. U podobných přehledů mohou publikované studie účinnost nadhodnocovat. Je potřeba s tím počítat, zdejší abstrakt to však nepopisuje.

Co to znamená

Pro praxi to znamená několik věcí. Za prvé, terapie jako celek má smysl: průměrný klient byl na tom po terapii lépe než 75 % lidí bez léčby. Za druhé, autoři zjistili jen málo důležitých rozdílů mezi zkoumanými přístupy. To ale neznamená, že na typu terapie nezáleží u konkrétního klienta. Metaanalýza pracuje s průměry skupin, ne s jednotlivými případy. Data z roku 1977 neříkají, jak přesně terapie funguje. Také neříkají, pro koho je který přístup vhodnější. Tyto otázky zůstávají otevřené.

Co nepřeceňovat

Neříkejte klientovi, že má 75% jistotu zlepšení. To číslo je průměr skupin, ne osobní prognóza. Nepředstírejte, že metaanalýza určila nejlepší terapeutický směr — autoři zjistili jen málo důležitých rozdílů mezi přístupy. Nezapomínejte, že jde o data z roku 1977. Neopírejte se o ně jako o důkaz pro konkrétní techniku u konkrétního klienta. Mimo zjištění této studie lze uvažovat o jasné struktuře terapie a pravidelných sezeních. Také o sledování průběhu podle zpětné vazby a zvážení jiného přístupu při neúspěchu. Tyto praktické úvahy potřebují vlastní důkazy.

Zdroje

Témata

společné faktory a aliance · účinnost psychoterapie

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.