Náhlá zlepšení a kritická sezení v kognitivně-behaviorální terapii deprese
Observační studie
Co vám tenhle typ studie řekne
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
Další typy studií
- Expertní konsenzus
Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit. - Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek. - Kvaziexperiment
Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku. - Metaanalýza
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá. - Případová studie
Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů. - RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi. - Systematický přehled
Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází. - Teoretická práce
Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.
Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.
Klasika
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika ← tahle studie
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Někteří klienti v terapii deprese zažili velké zlepšení mezi dvěma sezeními. Toto náhlé zlepšení tvořilo polovinu jejich celkového úbytku příznaků. Tito klienti byli méně depresivní i po osmnácti měsících.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
Průběh zlepšování v KBT deprese nemusí být plynulý. Tang a DeRubeis v roce 1999 popsali jev, kterému říkají náhlá zlepšení. Jde o velký pokles příznaků deprese mezi dvěma po sobě jdoucími sezeními. Studie vyšla v Journal of Consulting and Clinical Psychology. Šlo o observační analýzu. Z výsledků proto nelze vyvozovat příčinné závěry. Autoři sledovali obsah jednotlivých sezení a porovnávali je se sezeními kontrolními.
Co studie zjistila
Mnoho klientů zažilo velké zlepšení v jednom intervalu mezi sezeními. Průměrná velikost náhlého zlepšení byla 11 bodů Beckova inventáře deprese. To odpovídalo polovině celkového zlepšení těchto klientů. Klienti s náhlým zlepšením měli na konci terapie nižší depresivitu než ostatní klienti. Rozdíl přetrvával i po 18 měsících. Autoři také sledovali, co se v sezeních dělo. V sezeních těsně před náhlým zlepšením našli výrazné kognitivní změny. V kontrolních sezeních bylo těchto změn málo. Kognitivní změny tedy náhlému zlepšení časově předcházely; zda je způsobily, tato observační studie nemůže určit. Hned po náhlém zlepšení autoři pozorovali lepší terapeutickou alianci. Zároveň pokračovaly další kognitivní změny. Autoři proto navrhli třífázový model: příprava, kritické sezení s náhlým zlepšením a spirála směrem vzhůru.
Co to znamená
Pro terapeuta z toho plyne několik praktických bodů. Sledujte průběh depresivity mezi sezeními, ne jen na začátku a na konci terapie. Náhlý pokles skóre nemusí být náhoda ani chyba měření. Může jít o důležitý zlom v terapii. Jako možná praktická interpretace se nabízí věnovat před zlomem čas kognitivní práci s klientovými myšlenkami a po zlomu posílit alianci a v kognitivní práci pokračovat. Účinnost takového načasování ale studie netestovala. Zároveň je třeba zůstat opatrný. Studie byla observační, takže neprokazuje příčinu a následek. Náhlé zlepšení měřil dotazník, který klienti vyplňovali sami. Abstrakt neuvádí přesná kritéria pro určení náhlého zlepšení, velikost vzorku ani počet sledovaných sezení. Z dostupného abstraktu nelze posoudit přesnost těchto odhadů. Je potřeba další výzkum, který zjištění ověří.
Co nepřeceňovat
Observační studie neprokazuje, že zlepšení způsobila právě kognitivní změna. Náhlé zlepšení měřil dotazník, který klienti vyplňovali sami. Přesný práh pro náhlé zlepšení ani způsob jeho stanovení nejsou v abstraktu popsány. Abstrakt neuvádí velikost vzorku, takže přesnost odhadů není jasná. Ne každý klient zažije náhlé zlepšení a ne každé zlepšení vydrží.
Zdroje
- Tang, Tony Z., DeRubeis, Robert J. (1999). Sudden gains and critical sessions in cognitive-behavioral therapy for depression. Journal of Consulting and Clinical Psychology. https://doi.org/10.1037/0022-006x.67.6.894
Témata
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.