Mediátory a mechanismy změny ve výzkumu psychoterapie
Teoretická práce
Co vám tenhle typ studie řekne
Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.
Další typy studií
- Expertní konsenzus
Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit. - Kvalitativní výzkum
Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek. - Kvaziexperiment
Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku. - Metaanalýza
Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá. - Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek. - Případová studie
Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů. - RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi. - Systematický přehled
Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.
Klasika
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum
vyšla letos nebo loni. -
Zavedené
vyšla předloni nebo dřív. -
Klasika ← tahle studie
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.
Ve zkratce
Výzkum psychoterapie udělal velký pokrok. Řada postupů má silné důkazy, že pomáhají. Přesto věda neumí vysvětlit, jak a proč tyto postupy fungují. Tato přehledová kapitola shrnuje, co je potřeba k průkazu mediátorů a mechanismů změny. Ukazuje také, proč současné studie tento standard zatím nenaplňují.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená
Souvislosti
Po desetiletí výzkumu psychoterapie vzniklo mnoho studií o účinnosti. U několika přístupů se důkazy opakovaně potvrdily. Účinnost ale není totéž co vysvětlení. I u nejlépe prozkoumaných intervencí chybí ověřené vysvětlení, jak změna vzniká. Právě proto, že mechanismus zatím neznáme, je těžké terapie cíleně vylepšovat – to je však možné zdůvodnění, proč se o vysvětlení snažit, ne zjištěný výsledek. Kapitola je teoretická a nepřináší nová data. Shrnuje požadavky na výzkum mechanismů a hodnotí, jak si současné postupy stojí. Jako ilustraci používá terapeutickou alianci a kognitivní změny v kognitivní terapii deprese.
Co studie zjistila
Kapitola shrnuje, jaké požadavky musí výzkum splnit, aby mohl mluvit o mediátorech a mechanismech změny. Podle autora ale současné statistické postupy ani designy studií tyto požadavky nenaplňují. Kapitola proto rozebírá, proč dosavadní přístupy na průkaz mechanismů nestačí. Terapeutickou alianci a kognitivní změny v kognitivní terapii deprese používá jako ilustraci těchto obtíží. Ukazuje na nich, že doložit, kudy přesně změna vzniká, je složité. Nabízí také směry dalšího výzkumu a doporučení, jak v porozumění tomu, jak terapie funguje, postoupit. Zmiňuje i možnost opřít se o více typů důkazů současně a upozorňuje na koncepční a výzkumné překážky, které tento výzkum komplikují.
Co to znamená
Pro praxi to znamená střízlivost. To, že něco v terapii souvisí s dobrým výsledkem, ještě neznamená, že je to účinný mechanismus. Nejistota ohledně mechanismu sama o sobě neznamená, že aliance není důležitá. Nemůžete ale tvrdit, že budování aliance samo o sobě změnu způsobuje. Stejně tak nemůžete slibovat, že změna myšlení je prokázanou příčinou úlevy u deprese. U klientů je proto lepší mluvit o tom, co podle dosavadních důkazů pomáhá. Vyhněte se vysvětlením, která znějí jistě, ale opřená nejsou. Jako praktický námět, který kapitola neověřuje, se nabízí sledovat průběh terapie opakovaně a všímat si, co se mění dřív a co později. Zůstává ale nejistota. Ze studie není jasné, které konkrétní mechanismy jsou prokazatelně účinné. Odpověď na otázku, jak terapie funguje, tedy zůstává otevřená.
✓ Co dělat
Pracujte s terapeutickou aliancí vědomě, ale netvrďte, že jde o prokázaný mechanismus. Jako praktický námět, který kapitola neověřuje, si všímejte, co se v terapii mění dřív a co později. V kognitivní terapii deprese dál pracujte s kognitivními změnami, ale nepodávejte je jako prokázanou příčinu úlevy. Pojmenovávejte klientům, co podle dosavadních důkazů pomáhá.
⚠ Co nepřeceňovat
Neříkejte, že aliance nebo změna myšlení je prokázanou příčinou zlepšení. Silná souvislost není důkaz kauzality. Nepředpokládejte, že měření na konci terapie vysvětlí, co změnu způsobilo. Nedávejte klientům jistá vysvětlení tam, kde výzkum mluví o nejistotě.
Zdroje
- Kazdin, Alan E. (2007). Mediators and Mechanisms of Change in Psychotherapy Research. Annual Review of Clinical Psychology. https://doi.org/10.1146/annurev.clinpsy.3.022806.091432
Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.