Analýza složek kognitivně-behaviorální léčby deprese

Jacobson a kol., 1996
RCT

Co vám tenhle typ studie řekne

RCT
Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Observační studie
    Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Studie zkoumala, které složky kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pomáhají lidem s depresí. Studie nenašla důkaz, že plná KBT přináší lepší výsledky než samotná behaviorální aktivace. Plná terapie nepřinesla lepší výsledky než její jednodušší části.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Kognitivně-behaviorální terapie u deprese vychází z teorie změny, kterou v roce 1979 popsali Aaron Beck a jeho kolegové. Studie tuto teorii experimentálně ověřovala. Porovnala tři varianty léčby: samotnou behaviorální aktivaci, behaviorální aktivaci doplněnou nácvikem práce s automatickými myšlenkami a plnou KBT včetně práce s kognitivními schématy. Behaviorální aktivace se zaměřuje na činnosti a plánování, ne na obsah myšlenek. Otázka, která část nese účinek, má přímý praktický dosah. Do studie zařadili 150 ambulantních pacientů s velkou depresivní poruchou. Šlo o randomizovanou kontrolovanou studii, tedy o náhodné rozdělení do skupin.

Co studie zjistila

Účastníky náhodně rozdělili do tří skupin. První dostávala pouze behaviorální aktivaci. Druhá spojovala behaviorální aktivaci s nácvikem práce s automatickými myšlenkami. Třetí dostávala plnou KBT včetně práce s kognitivními schématy. Všechny tři terapie vedly čtyři zkušené kognitivní terapeuti. Terapeuti dodržovali léčebné protokoly velmi dobře. Nebyl nalezen důkaz lepších výsledků plné KBT oproti kterékoli ze dvou komponentových léčeb, a to na konci akutní léčby ani po šesti měsících. Obě jednodušší varianty snižovaly negativní myšlení stejně jako plná terapie. Totéž platilo pro dysfunkční atribuční styl. To je způsob, jak si lidé vysvětlují příčiny událostí. Atribuční styl výrazně předpovídal krátkodobé i dlouhodobé výsledky v samotné behaviorální aktivaci, nikoli v plné KBT.

Co to znamená

Behaviorální aktivace není jen příprava na skutečnou kognitivní práci. Může být plnohodnotnou léčbou deprese. Když klient nechce pracovat s myšlenkami, můžete zvážit začátek s aktivací. Zda u ní zůstat delší dobu a kdy přidat kognitivní práci, je klinická úvaha, kterou tato studie netestovala. Studie náhodně přidělovala celé léčebné varianty, nezkoumala tedy postupné přidávání složek ani rozhodování podle preference klienta. To neznamená, že je kognitivní práce zbytečná. Studie neříká, že plná KBT škodí. Říká, že u deprese nemusí přidávat další účinek. Ze studie není jasné, zda to platí i pro jiné skupiny klientů. Limity jsou jasné. Studii tvořilo 150 ambulantních pacientů s velkou depresivní poruchou. Terapeuti byli zkušení a na výzkumu zapojení. Výsledky se nemusí přenést na začátečníky ani na jiné populace. Studie nesrovnávala KBT s žádnou léčbou ani s placebem. Ze studie není jasné, jak velká část účinku je nespecifická. Jediná studie tuto otázku nerozhodne. Proto je dobré volbu složek probrat s klientem a sledovat jeho reakci.

Co nepřeceňovat

Netvrďte klientovi, že plná KBT je nutně účinnější. Tato studie takový rozdíl nenašla. Nemluvte o tom, že kognitivní práce je zbytečná. Šlo o jednu studii se 150 lidmi. Terapeuti byli zkušení a výsledky nemusí platit pro začátečníky. Neříkejte, že behaviorální aktivace funguje u každé deprese. Ze studie není jasné, pro koho je která složka vhodnější.

Zdroje

  • Jacobson, Neil S., Dobson, Keith S., Truax, Paula A., Addis, Michael E., Koerner, Kelly, Gollan, Jackie K., Gortner, Eric, Prince, Stacey E. (1996). A component analysis of cognitive-behavioral treatment for depression. Journal of Consulting and Clinical Psychology. https://doi.org/10.1037/0022-006x.64.2.295

Témata

KBT · mechanismy změny · výsledky léčby deprese a úzkosti

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.