Efekt dávky a odpovědi v psychoterapii a jeho důsledky pro poskytování péče

Hansen a kol., 2002
Observační studie

Co vám tenhle typ studie řekne

Observační studie
Sleduje a měří, co se děje v běžné praxi, a do ničeho nezasahuje. Řekne, co s čím souvisí a jak se věci vyvíjejí v čase. Neřekne, co je příčina a co následek.
Další typy studií
  • Expertní konsenzus
    Shrnuje, na čem se shodli odborníci. Řekne, co obor právě doporučuje. Je to dohoda lidí, ne výsledek měření, a může se změnit.
  • Kvalitativní výzkum
    Podrobně se ptá lidí nebo rozebírá záznamy sezení. Řekne, jak klienti a terapeuti terapii prožívají, co pro ně znamená a co se v ní děje. Neřekne, jak často se to stává ani jak velký je účinek.
  • Kvaziexperiment
    Porovná skupiny, které nevznikly losem. Řekne, jak si postup vede v běžných podmínkách. Rozdíl ale nemusí být dán postupem: skupiny se mohly lišit už na začátku.
  • Metaanalýza
    Sečte výsledky mnoha studií do jednoho čísla. Řekne, jak velký je účinek v průměru a jak moc se studie liší. Neřekne, co pomůže právě vašemu klientovi, a je jen tak dobrá jako studie, které sčítá.
  • Případová studie
    Podrobně sleduje jednu terapii nebo několik málo. Řekne, jak změna probíhala krok za krokem u konkrétního člověka a co k ní vedlo. Neřekne, jestli to tak bude i u jiných klientů.
  • RCT
    Rozdělí lidi do skupin losem a skupiny porovná. Řekne, jestli postup působí lépe než to, s čím se srovnával. Neřekne, proč působí, jak ho klienti prožívají, ani jak dopadne v běžné praxi.
  • Systematický přehled
    Podle předem daných pravidel dohledá a porovná studie k jedné otázce. Řekne, co se o ní ví a kde se studie rozcházejí. Neřekne víc než studie, ze kterých vychází.
  • Teoretická práce
    Promýšlí pojmy a nabízí způsob, jak něčemu rozumět. Dá vám slova a rámec pro to, co v terapii vidíte. Sama nic neověřuje.

Žádný typ není obecně lepší, každý odpovídá na jinou otázku. Jestli něco pomáhá, ukáže pokus a souhrn pokusů. Jak to probíhá a jak to lidé prožívají, ukáže kvalitativní a případový výzkum.

Klasika

Jak nová je studie

Podle roku vydání; klasika stojí stranou.

  1. Nový výzkum
    vyšla letos nebo loni.
  2. Zavedené
    vyšla předloni nebo dřív.
  3. Klasika ← tahle studie
    práce, na které obor staví.

Stáří neříká, jak je studie spolehlivá.

Ze shrnutí

Ve zkratce

Podle autorů se polovina klientů zlepší zhruba po 13 až 18 sezeních. V kontrolovaných studiích se zlepšilo 58 až 67 % pacientů, v průměru po 12,7 sezení. V analyzované databázi běžné praxe absolvovali pacienti v průměru méně než pět sezení a zlepšilo se přibližně 20 % z nich.

Čte AI hlas

Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat

Souvislosti

Pojem dávka a odpověď popisuje vztah mezi množstvím terapie a jejím účinkem. Dávkou se rozumí počet sezení. Odpovědí se rozumí míra zlepšení. Autoři upozorňují, že studií na toto téma je zatím málo. Přesto panuje shoda, že pro zlepšení poloviny pacientů je potřeba 13 až 18 sezení. Tento údaj je orientační a vychází z dosavadní literatury. Článek vyšel v roce 2002 v časopise Clinical Psychology: Science and Practice. Jde o přehledovou práci. Autoři v ní spojili rozbor klinických studií s daty z běžné praxe. Nejde tedy o novou studii, která by klienty náhodně rozdělovala do skupin. Výsledky proto ukazují souvislosti, ne příčiny.

Co studie zjistila

Autoři prošli literaturu o klinických studiích. Při pečlivě vedené a kontrolované léčbě se zlepšilo 57,6 až 67,2 % pacientů. K tomuto zlepšení došlo v průměru za 12,7 sezení. Potom autoři použili data z národní databáze. Ta obsahovala více než 6 000 pacientů z běžné praxe. Průměrný počet absolvovaných sezení byl nižší než pět. Míra zlepšení v tomto souboru byla jen asi 20 %. Abstrakt nedokládá, že oba soubory a jejich měření jsou srovnatelné. Autoři výsledky interpretují jako náznak nedostatečné expozice psychoterapii; data však neprokazují, že právě počet sezení vysvětluje pozorované výsledky.

Co to znamená

Zjištění naznačuje, že mnoho klientů ukončí terapii příliš brzy. Nízký průměrný počet sezení může upozorňovat na nedostatečnou expozici léčbě, důvody ukončení však dostupný abstrakt nepopisuje. Pro vás jako terapeuta z toho plyne několik věcí. Sledujte, kolik sezení klient skutečně absolvuje. Ptejte se, co brání tomu, aby jich bylo víc. Na začátku léčby si ověřte, zda klient rozumí jejímu plánovanému průběhu a délce. Ze studie však není jasné, zda je příčinou brzkého ukončení málo sezení, nebo jiné faktory. V běžné praxi nebyli klienti náhodně rozděleni do skupin. Z dostupného abstraktu nelze ověřit, zda bylo zlepšení v obou zdrojích dat měřeno srovnatelně. Klienti v databázi mohli mít jiné potíže než pacienti ve studiích. Studie také pochází z roku 2002 a pracuje s tehdejšími daty. Současná praxe může vypadat jinak. Proto berte uvedená čísla jako orientační, ne jako přesný práh.

Co nepřeceňovat

Neberte 13 až 18 sezení jako pevné pravidlo pro každého klienta. Nepředpokládejte, že brzké ukončení je vždy chyba terapeuta nebo klienta. Studie neprokazuje příčinnou souvislost mezi počtem sezení a zlepšením. V běžné praxi nebyli klienti náhodně rozděleni do skupin. Z dostupného abstraktu nelze ověřit, zda bylo zlepšení v obou zdrojích měřeno srovnatelně. Článek byl publikován v roce 2002 a databáze je označena jako národní; zemi ani dobu sběru dat však abstrakt neuvádí. Nepřenášejte je bez úvahy na vaše klienty.

Zdroje

  • Hansen, Nathan B., Lambert, Michael J., Forman, Evan M. (2002). The psychotherapy dose-response effect and its implications for treatment delivery services. Clinical Psychology: Science and Practice. https://doi.org/10.1093/clipsy.9.3.329

Témata

měření v terapii · plánování léčby · zapojení a předčasné ukončení

Dostávejte nové studie e-mailem → · Jednou týdně, česky. Odhlásíte se jedním kliknutím.